Vernisáž výstavy se uskuteční 13.3. od 18:00. Výstava je již přístupná v otvírací době HUB 123.

Výstava Simony Pospíšilové nazvaná „ZA HORIZONTEM“ instalovaná v HUB 123 představuje odborné i laické veřejnosti práce malířky, která vystudovala zdejší Střední uměleckoprůmyslovou školu. V současné době autorka dokončuje bakalářské studium na Fakultě umění Ostravské univerzity v ateliéru MALBA I. pod vedením prof. Daniela Balabána a MgA. Václava Rodka ArtD. Jedná se o její první samostatnou výstavu v Uherském Hradišti. Vystavený soubor je z části součástí autorčiny připravované bakalářské práce. Název i inspirace výstavy „ZA HORIZONTEM“ vychází z textu skladby High Hopes od anglické skupiny Pink Floyd založené v roce 1965. Vztahuje se konkrétně k prvnímu řádku písně, kde je popsán svět za horizontem jako místo, kde jsme žili jako malí. Je plné zázraků, s myšlením bez hranic a zábran („Beyond the horizon of the place we lived when we were young
in a world of magnets and miracles Our thoughts strayed constantly and without boundary…“). V následujících pasážích pak autoři písně – David Gilmour a Polly Samson píší, že i poté, co jsme toto místo opustili, se naše oči stále vracejí k onomu horizontu, za kterým byla tráva zelenější, světlo jasnější a kudy jsme kráčeli se svými přáteli. Malířka sleduje ve své práci řadu aspektů stojících za pomyslným horizontem – sny, emoce, vnímání, události, malbu i sebe sama. Základním východiskem její současné tvorby je však zážitek/asociace, který sama prožila.
Lidský život je tvořen množstvím zážitků, z nichž některé snadno ztrácíme, jiné jsou nedílnou součástí naší vlastní paměti. Prostřednictvím moderních technologií je můžeme zaznamenat a znovu si je přehrávat a vybavovat. Simona Pospíšilová se věnuje především zážitkům v podobě vzácných vzpomínek spojených s pocity. Prostřednictvím malby se pokouší zachycovat okamžiky, děje i atmosféru asociací zakotvených v jejím podvědomí. Umožnuje tak subjektu sledujícímu obrazy nahlédnout za oponu osobního každodenního souznění s lidmi v jejím okolí. Tuto primární inspiraci pak propojuje s vlastní tvůrčí imaginací. Autorka se vyjadřuje především prostřednictvím figurálních kompozic a individuálního přístupu k barevnosti každého plátna. Konkrétní prvky (postavy a zvířata) nemusí vždy nutně zachycovat skutečné osoby, mají spíše symbolický význam. Podobně jako ve snech, také v obrazech Simony Pospíšilové nehraje barva hlavní roli, pokud se jí neřídí výsledné vnímání celku. Psycholog Calvin Springer Hall Jr. k této problematice napsal: „Jen jeden ze tří snů je barevný nebo obsahuje nějakou barvu. Barvy ve snech nám neposkytují žádné informace o osobnosti člověka, jemuž se zdají.“ Nutno však podotknout, že řešení formální výstavby obrazového prostoru pomocí ploch a linií v kombinaci s barvou vždy vytváří jedinečnou atmosféru každého formátu. Pro obrazy si malířka často vybírá scény, na které je možné nahlížet z více úhlů pohledu. Subjekt stojící před plátnem má pak možnost pracovat s vlastní představivostí a vytvářet si osobní interpretaci obrazu. K jednotlivým malbám Simony Pospíšilové vždy existuje příběh, který ale nutně nemusí být odvyprávěn.

Martin Dvořák v.r.
kurátor výstavy