Díla Petra Bulavy jsou skrze médium sochy, malby a fotografie schopny vyvolávat napětí ve vztahu ke svému okolí a svou nejednoznačností tak utvářejí dynamickou souvztažnost mezi určením „vnitřního“ a „vnějšího“ na hranici reálného a abstraktního.

Za použití jemných barev a přírodních materiálů Petr rozehrává hru křehkosti a zdánlivé nestability v kontextu představy pevného trvání. V cyklu „Otázky pro Esther Hicks“ v náznacích představují práce odkaz na úvahy týkající se odrazu kolektivního (ne)vědomí, zejména pak dotazování se po smyslu věcí, jež jsou výsledkem tvůrčí energie a myšlenek, jimiž jako jedinci utváříme svou specifickou realitu. Zpětná vazba diváků zde přitom hraje velmi klíčovou roli. Petrovy objekty a rovněž i dvourozměrné práce nám jako svého druhu Rorschachovy testy nabízejí místo pro vlastní mentální projekce a hledání mnohých

Práce Petra Bulavy procházejí přímo před vámi procesem odhmotnění a nastupují cestu sakralizace. Je to vlastně jeden křehký, pulzující prostorový skicář. Kámen zůstává v jedné chvíli nahodilým tvarem kamene i metaforou, křížící cosi z podstaty obecného pojmu s konkrétním příběhem.