Pestrý život režiséra Roberta Bellana mu zjevně poskytnul spoustu inspirace k tomu, se stát úspěšným režisérem ještě úspěšnějších komedií. Namátkou třeba Rychlé šípy, Normální debil… Základní školy stihnul projít rovnou dvě, poté si na rok a půl „odskočil“ na vojenskou školu, kde zkusil vše, co je pro náctileté určující a po ukončení gymnázia nastoupil ve Slováckém divadle. Nejdříve jako herec, později spolupracoval už jako režisér. Vždy se řídil filozofií, že může dokázat, na co si vzpomene a od té ho neodradilo ani to, co se mu v životě nepodařilo. Naopak, byly to často různé průšvihy, které ho směrovaly a dodávaly mu energii pokračovat v umělecké dráze, zlepšovat se a dotahovat věci do dokonalosti, občas i absurdní. Jeho parodie miluje nejeden Hradišťan. To, že je muž mnoha talentů, potvrzuje i jeho CoronArt.